Skalka – zdroj energie
Na červencovém pracovním jednání zastupitelů k záložním zdrojům energie nám byla představena možnost vybudovat v našem městě kontejnerový kotel na biomasu (konkrétně slámu) a teplovod, který by v případě úplného výpadku dodávek plynu mohl vytápět některé budovy, např. domov pro seniory. Nápad jistě zajímavý, ale dle mého názoru jednostranný.
Názor odborníka
Proto jsem oslovila pana Davida Pecha, energetického specialistu žijícího v Mníšku a profesně dlouhodobě se zabývajícího energetickými úsporami a také energetickými koncepcemi měst i krajů, co si o tomto záměru myslí. Dle jeho slov se nyní v důsledku geopolitického dění jedná někdy až o překotnou snahu co nejrychleji nahradit zemní plyn. Nicméně jakýkoli zvolený alternativní zdroj energie by měl vzejít z posouzení konkrétního případu. A než realizovat unáhlený záměr, je rozumnější nechat si provést nezávislou studii vhodnosti dostupných alternativních paliv a k tomu potřebných příslušných zdrojů energie. Také zmínil, že Domov pro seniory Pod Skalou patří spolu s domácnostmi a zdravotnickými objekty (dle vyhlášky č. 344/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 215/2015 Sb. o stavu nouze v plynárenství) mezi tzv. chráněné zákazníky do kategorie F, tj. s nejvyšší prioritou, u kterých by k zastavení dodávek zemního plynu došlo až na posledním místě.
Diverzifikace zdrojů tepla
Potvrdil můj dojem, že nejen v dnešní nejisté době by města neměla spoléhat pouze na jediný zdroj tepla, ale je rozumné tyto zdroje v závislosti na typu budov co nejvíce diverzifikovat, např. kotle na propan-butan (LPG), instalace fotovoltaických panelů, tepelná čerpadla, dřevní pelety atd. Je také nutné si nastavit priority, tj. zda je na prvním místě ekonomický, ekologický nebo bezpečnostní pohled, což se však v mnoha případech může vylučovat.
Na dalším jednání rady města jsem získané poznatky představila a posléze navrhla, že se pokusím získat informace k možnosti využití tepelného čerpadla v prostorách bývalého dolu Skalka. Na tento nápad mě přivedl místní starousedlík a ekologický farmář Libor Čermák, který také posléze oslovil ochotného správce dolu Igora Gajduška s tím, zda bychom se nemohli sejít, prohlédnout si důlní prostory a probrat možnost využití vody z šachet pro vytápění alespoň části města.
Výsledky exkurze do dolu
Exkurze proběhla v sobotu 23. července. Kromě výše zmíněných se jí zúčastnili také zastupitelé Michal Trkan a Pavel Grygar.
V dole je, dle slov pana Gajduška, přibližně 2 mil. litrů vody s přítokem cca 60 litrů za minutu (v závislosti na stavu srážek) a s průměrnou teplotou okolo 11 °C (primární zdroj energie), což je dostačující z hlediska vydatnosti vodního zdroje i předání tepla přes teplosměnnou plochu výměníku sekundární vodě, jež je ochlazena cca o 4° C (vzhledem k vysokému obsahu železa může voda v šachtách sloužit pouze jako nosič tepla do výměníku). Sekundární kapalina by byla čerpána a v optimálním místě vedena v izolovaném potrubí k tepelnému čerpadlu (dále TČ) typu voda/voda umístěného u budovy (např. domov pro seniory) a povýšila by na základě principu TČ na teplotu otopné vody. Tady je však určité úskalí, u nezateplených budov se starší otopnou soustavou totiž bývá poměrně vysoký teplotní spád (80/60 °C, 70/50 °C atd.), zatímco pro využití TČ jsou vhodné nižší teplotní spády v otopné soustavě a objekty s nižší energetickou náročností. Je také nutné počítat se ztrátou teploty (v řádu jednotek procent) samotným přenosem energie, která by zde však měla být minimální, protože by potrubí k vytápěným budovám (domov pro seniory, popř. v budoucnu spolková škola atd.) bylo vedeno z větší části hluboko v zemi. Jistou výhodou je i fakt, že voda odchází z dolu kanálky, které by také šlo využít pro položení trubek a dalšímu ohřevu pomocí této odváděné vody.
Závěr je takový, že použití technologie na výrobu tepla pomocí tepelného čerpadla (voda/voda) by zde bylo možné. Otázkou zůstává, jak ekonomicky a právně náročná by byla samotná výstavba tohoto systému (z hlediska technologického i bezpečnostního) a dostupný výkon tepelného zdroje. I proto by bylo vhodné zadat nezávislou studii proveditelnosti.
Do budoucna je také na zvážení využití tepla přímo ze skály. Je však nutné přesně regulovat jeho odvod, aby se zabránilo vzniku puklin (přílišným ochlazením skály) a tím narušení její stability.
Andrea Midkiff, zastupitelka (SPOLU)
